Začíná srpen, v Tours-en-Savoy dozněla pouť, cestovatelé se rozprchli a městečko se ponořilo do letní nudy. Jen dobrodruzi, kteří tu stále zůstali, zvažují, do čeho se pustit. Nabízejí se dvě záchranné akce. První směřuje za husopaskou Hermínou, která byla už před dvěma týdny (10. sezení) unesena loupežníky do Zpívajících jeskyní. Ale jelikož košile je bližší než kabát, nakonec dobrodruzi vyrazí opět do hradu Xyntillan, kde při minulé výpravě zůstal jeden z kumpánů Clemente proměněn na kozí zahrádce v kamennou sochu (11. sezení). Cílem záchranné výpravy je odvézt zkamenělého Clementa zpět do Tours-en-Savoy, kde může bezpečně čekat do té chvíle, než někdo zjistí, jak se dá takový zkamenělý člověk odkamenit.
Složení 12. expedice
SLOVUTNÝ ERCOLE BERNANDI (JEZUS)
Ital, akrobat (civilní profesí rolník), 3. úroveň. (Údajně) vyhlášený provazochodec a vykradač nedostupných míst po celé Lombardii. Nosí červenobíle pruhované kopí s praporkem, které může dloužit jako skokanská hůl. Hlava důmyslných plánů s železnými vzpěrami, telaty nebo soudky vína. Ověšený pistolemi a magickými lektvary. Zažil: 1. exp., 3. exp., 4. exp., 6. exp., 8. exp, 11. exp
- Dále ho doprovází mušketýr Jaromír Pohořelský zvaný Plamínek, český vynálezce a experimentátor s prachem a ohněm
GWENDOLYNE SUPÍ SPÁR (KOLUMBUS)
Paladinka, 2. úroveň. „Opálená“ indiánka ze země zvané Emerika, která zahájila kariéru na Krystalickém pohraničí. Nese ji jizvy po boji na život a na smrt s pouštním supem, kterého zabila, přijala jeho přízvisko a teď nosí náhrdelník z jeho spárů. A taky tlapy medvýra. Na pouti v Tours-en-Savoy se k ní přichomýtla cvičená opička Žofka. Zažila: 10. exp
- Doprovází ji elfský princ Oguswyn, elf hraničář na 3. úrovni ze světa Dračího doupěte
Dezider Žiga (Mizy)
Cikán, barbar (civilní profesí vorař), 2. úroveň. Snědý muž původem z Transylvánie, kde žil pod hrůzovládou hraběte Batthyányho. Potom co mu upír vysál rodinu, bloudí Dezider celou Evropou s neutuchající záští ke všemu nemrtvému. Teď je tady a neopustí město, dokud v kraji budou chodit jen lidé, kteří jsou vidět v odraze na vodní hladině.
Bastien Leroux de Dijon (Stravas)
Francouz, rytíř, 2. úroveň. Bastien je čestný rytíř jezdící na válečném koni Éclairovi, jemuž se pod kopyty motá lovecký pes Poilu. Do Tours-en-Savoy byl vyslán dijonským biskupem, který měl zjevení o velkém zle. Ve snaze toto zlo odvrátit poslal Bastiena, aby se mu postavil, a dá-li Bůh, i zvítězil.
Aktivity ve městě
Někteří hráči využili volitelnou možnost hrát mezi sezeními „akci ve městě“.
Ercole s Gwendolyne začali krátce po návratu z předchozí výpravy plánovat novou cestu do Xyntillanu s cílem vysvobodit svého zkamenělého společníka Clementa a navrátit jeho sochu do města, kde… bude čekat, než někdo získá nějaký způsob, jak kamenné prokletí zlomit. Za tím účelem koupili nový povoz, dva tažné koně a dvě pramice. Jejich cílem je proniknout do hradu tentokrát z jezera, rozstřílet kozatrice ze člunů a vy
GWENDOLYNE SUPÍ SPÁR (KOLUMBUS)
Paladinka Gwendolyne pak vyrazila do kočičince, kde před madame Polidori – vyhlášenou sběratelkou uměleckých předmětů – vybalila tapiserii s kostlivcem, ukořistěnou na 10. výpravě. Nic nezatajovala a na rovinu řekla, že když se gobelín rozroluje, vystoupí z něj umrlec šlechtice s taseným mečem a začne ohrožovat okolí. Dokonce to zvědavé matroně i sama demonstrovala! Z gobelínu skutečně vystoupil kostlivec, ovšem paladinka ho zahnala vztyčeným symbolem svého boha a pak ho jednou mocnou ranou skolila. Kosti zanedlouho zmizely a objevily se zpátky na tapiserii.
Matrona poděkovala za působivou ukázku. Chvíli váhala, zda takovéto „umění“ kupovat – vždyť by mohlo být nebezpečné hostům –, ale nakonec ho odkoupila za symbolických 50 zlatých s tím, že jeden nikdy neví.
SLOVUTNÝ ERCOLE BERNANDI (JEZUS)
Ercole strávil těch pár dní jako obvykle v kočičinci, kde už je dobře známým a oblíbeným patronem. Dokonce děvčatům přinesl jako kuriozitu soudcovskou paruku z hradu Xyntillan a ta s ní hnedle vymyslela žertovný kostým na téma slepá spravedlnost. Rozjařená děvčata se s ním podělila o nové drby a zvěsti, z nichž ta nejpeprnější byla historka, že strýc jednoho z děvčat se prý kdysi pokusil Xyntillan vykrást, ale sežral ho šatník! (ha ha ha!) A ta potenciálně nejužitečnější zněla, že město se teď hemží celníky z finanční policie, mnohdy v přestrojení, ale i ti si občas přijdou zašpásovat a pustí si ústa na špacír. Takhle se děvčata dozvěděla, že finanční policie je tu prý hlavně kvůli daňovým únikům Malévolů a dá cokoli za to, aby našla důkazy o jejich nekalém jednání.
ÉTIENNE LÉGER (VAARSUVIS)
(Vaarsuvis se nakonec nemohl hry zúčastnit, ale stihl předtím odehrát akci ve městě.)
Druid Étienne se ze svých poutí po cizích světech vrátil mocnější a jistější. Vytáhl žabáka, v něhož se proměnil pán Detlef von Zopfenburg an Zopfwasser zu Zopfhöhle (8. expedice), a zkusil ho druidskou mocí odčarovat. A skutečně! Žábě se začaly prodlužovat končetiny, až se proměnila v nahatého šlechtice s navoskovaným knírem. Detlef byl při smyslech, ze svého pobytu v žabím těle si ovšem nic konkrétního nevybavoval, snad jen neodbytnou plíživou chuť na hmyz (které už se nadosmrti nezbaví). Nechal si vyprávět, co všechno se mu stalo, načež zvolal „Kapitální zážitek!“ a (poté co sehnal nějaké ošacení) vyplatil štědrou odměnu společníkům, kteří mu tenhle zážitk jeho života zprostředkovali.
Zároveň ovšem zahulákal „Tím ovšem dobrodružství nekončí!“ a nabídl ještě větší bohatství tomu, kdo ho bude doprovázet na výpravu, která dopadne a potrestá čarodějnici, co ho v tu ropuchu proměnila! (Na výpravu za tímhle účelem půjde zdarma.)
12. expedice
První srpnový týden
Nezvěstný Clemente
Výprava čtyř dobrodruhů, jednoho najatého českého mušketýra a jakéhosi elfského prince z divných světů přijíždí k hradu Xyntillan důkladně vybavena: táhne dva vozy, na nich dvě pramice. Jejím cílem je totiž připlout do hradu po jezeře. Mušketýr Jaromír upevní na jeden člun vidlici s mušketou, aby mohl odstřelovat nepřátele, a loďky se vydají na vlny jezera.
Do zahrady dorazí nerušeně – všimnou si ovšem, že už u ní kotví jiná pramice v místech, kde se pod hrad zanořuje nízký tunel. Bylo by jím možné vplout do podzemí hradu.
Zahrada je prázdná, kozatrice už jsou zřejmě zahubené. V houštinách najdou dobrodruzi jedno místečko, kde v okruhu asi dvou metrů nic neroste a i těch pár lístků je zčernalých a rozteklých na sliz. Nezjistí ovšem, o co jde.
Hlavní, že že zkamenělý Clemente na zahradě není! Soudě podle rýh ho někdo odtáhl do hradu.
Akrobat Ercole se vyšvihne na střechu nízké budovy a vyrazí na průzkum shora.
Trollův konec
A skutečně! Když mine díru ve střeše, stropy zarostlých skleníků, mléčně neprůhlednou kopuli a podívá se shora na vnitřní nádvoří, zahlédne tam Clementa postaveného ke zdi mezi desítky dalších soch, které jsou ovšem dávno zvětralé a čímsi rozleptané. A mezi nimi prochází starý známý troll!
Hrdinové se radí a dospějí k závěru, že takhle skvělou příležitost zabít trolla z výhodné pozice mít už nebudou. Nastává plánování velké vojenské akce.
Část skupiny má trolla odstřelovat ze střechy. Rytíř s paladinkou se mezitím přeplaví po jezeře zpět a zaútočí po zemi – rytíř v sedle svého válečného oře, paladina posílená lektvarem hrdinství (od Ercola), který z ní udělá nezastavitelnou ranařku.
A tak se taky stalo! Na smluvený signál střelci vystřelili, válečný kůň vjel na nádvoří, paladinka vyrazila do boje, muškety a pistole hlomozily, trollí drápy skřípaly o pancíř, kůň se vzpínal na zadní, ale nakonec byl troll přemožen a hrdinové utrpěli jen šrámy. Trocha napětí vznikla, když Bastien polil trollovo tělo olejem a pak zjistil, že nikdo nemá oheň – podaří se vykřesat jiskru dřív, než se nestvůře zacelí rány? – ale nakonec se podařilo.
Clementova socha byla vysvobozena a troll, který v hradě straší od první výpravy, zneškodněn. Dokonce se jeho tělo opět proměnilo v (ohořelou) sochu mladé dívky.
Rychlý průlet hradem
Vznikl zajímavý problém: paladinka Gwendoline byla stále pod vlivem lektvaru hrdinství a chtěla ho využít naplno (lektvary v OSE mají trvání 1k6+6 směn, tedy jednu až dvě hodiny). Padlo tedy rozhodnutí vtrhnout do hradu, začít to tam čistit, dokud lektvar trvá, a s podrobným průzkumem si dělat starosti později
Takhle výprava jenom prošla kolem velké lázně, kde se nad zapařeným jezírkem míhaly ve vzduchu pod velkou mléčnou kopulí jakési hadovité zelené tvary a socha salamandra chrlila vodu…
…a taky jenom nakoukli do pokoje komorníka, který byl zničený prosakující vodou a komorníkovo tělo v houpacím křesle se stalo sídlem houbové kolonie…
… až otevřeli dveře do lovecké síně. Strop velké místnosti se pod tíhou věků propadl a utvořil na zemi změť trámů a popadaných loveckých trofejí, ze které rašila bujná vegetace. Mezi křovím a koloniemi pestrobarevných hub se procházelo pět pokřivených jelenů, podivné nafouklé obludy s nepřirozeně zkroucenými krky a očima na divných částech těla. Konečně hodný cíl! Bohužel útok přes popadané trámoví nebyl praktický, takže to bylo potřeba obejít z druhé strany…
… širokou chodbou, jejímž prostředkem se táhl hluboký rigól neznámého účelu.
Účel rigólu se ale vyjevil vzápětí, když se chodbou začala valit gigantická kamenná koule. Pohotoví hrdinové rychle naskákali do dveří za zmutovanými jeleny, ale mušketýr Jaromír byl pomalejší a koule ho přejela.
Samotní jeleni nebyli zas tak tuhým nepřítelem, situace se ovšem zkomplikovala, když z houští vystoupil obrovský černočerný pták s mohutným zobanem a ve stejnou chvíli se chodbou začala blížit skupinka dvanácti nemrtvých dvorních dam. Upozornil na ně mušketýr Jaromír Plamínek, který jakýmsi zázrakem přežil průjezd kamenné koule a zrovna se na chodbě oklepával. Ale v tu chvíli se koule naneštěstí začala vracet a rozdrtila Plamínka podruhé a tentokrát doopravdy. Ale aspoň u toho rozprášila kostlivé dámy, tak aspoň tak.
(Tady nám vznikla dost hektická kombinace různých náhodných setkání a nepravidelně aktivovaných efektů, což je třeba ta valící se koule.)
Když bylo dobojováno, mohli se dobrodruzi konečně rozhlédnout po zarostlé lovecké síni. V houští se válela spousta loveckých trofejí a uprostřed východní místnosti stál podezřele prázdný podstavec. Korunním šperkem druhé místnosti byla gigantická pýchavka, na jedné straně ovšem promáčkutá a pozvolna se proměňující ve sliz.
A v tu chvíli, ještě než stihl kdokoli cokoli prohledat, se odkudsi začaly blížit kroky, a tak dobrodruzi zapluli do nejbližích, západních dveří.
Patrice zvaný Barbar
Vstoupili do obrazové galerie. Byla plná pavučin, v rozích se válely roztříštěné křišťálové lustry. Baňaté tvary uvízlé v pavučinách se ukázaly být obřími pavouky, ale dávno vyschlými. Mezi sedmi mluvícími obrazy na stěnách přistoupil rytíř Bastien k portrétu staré babizny Oduly Malévolové zvané Otravné, která mu zvěstovala, že dobrodruhy brzy přepadne Patrice zvaný Barbar, a pokud se s ním nedohodnou, bude s nimi ouvej.
Načež se otevřely dveře a nakoukl Patrice Desjardin-Malévol, ostřílený veterán v kroužkové košili, přilbici s rohy, válečnou sekerou v jedné ruce a chřestícím pytlem plným mincí v druhé. Byl podezíravý, ale ne nepřátelský. Dal se do řeči, aniž by ale vstoupil dál – jako kdyby tajil, co je na ním na chodbě.
Dobrodruzi si vzpomněli na historky od Černého komedianta, kde duch po nocích vypráví, že ho zamordoval Patrice a jeho „dvanáct Vikingů“.
Ukázalo se, že Patrice tu hledá svého příbuzného Léopolda Malévola – podle popisu stejného muže, co minule (11. sezení) zavedl dobrodruhy do pasti. Chce ho zabít, ale lstivý Lépold zná všechny léčky Xyntillanu a pokaždé mu zmizí. Hrdinové mu slíbili, že vraždu za odměnu vykonají za něj (!!!). Až bude zlé dílo vykonáno, mají přijít na vnitřní nádvoří a zatroubit na trumpetu. Patrice tam za nimi přijde.
Psí kaple
Jen před chodbu se nacházela zpustošená kaple plná prachu, nepořádku a okousaných lavic. Fresky na stěnách znázorňovaly smečky psů hodující na hříšnících a odkudsi z dálky sem doléhalo psí vití. V nádobě na svěcenou vodu se máčely ohlodané a očividně lidské kosti. Prostý dřevěný kříž byl zlomek a svržen na zem. Hrdinové tušili zradu, ale jelikož lačnili po boji, v kročili dovnitř.
V tu chvíli smečka šestnácti psů vystoupila ze stěn a vrhla se na výpravu. Ovšem na udatné reky (povětšinou na 3. úrovni) už jsou nějací hafani krátcí! Hrdinové je rozprášili, zahnali do kouta, dohnali a pobyli. Život to stálo jen Oguswynova věrného hraničářského psa.
Když bylo po všem, odešla část družiny ze zpustošené kaple pryč (a v nedaleké ubikaci našla rosolovou krychli). Ovšem paladince Gwendolyně bylo zatěžko zanechat boží dílo v takovém rozvratu. Přestože sama uznává cizí bohy z jiných světů, zůstala, kapli v mezích možností poklidila, lavice vrátila na svá místa, kříž spojila a vrátila do výklenku.
V tu chvíli se psi na freskách proměnili v neškodné ovečky a na oltáři se objevilo drahocenné roucho posvěcené božskou mocí. (Roucho +3, můžou ho nosit jen zákonné postavy.)
A s tím nadešel čas pobrat skromný lup i zkamenělého Clementa a vrátit se do Tours-en-Savoy. Po záchranně-válečné expedici zůstává relativně zmapovaná, vyčištěná, a přesto nevybrakovaná část hradu. Zúročí to výprava příští?
Epilog – stalo se po návratu do Tours-en-Savoy
O ztracené husopasce
V Tours-en-Savoy zůstal sám a bezprizorní „napravený“ kat Mortagu Malévol, kterého 10. výprava zajala a přivedla s sebou do města s tím, že v jeho doprovodu pak hrdinové půjdou zachraňovat ztracenou husopasku Hermínu. Následně ovšem nechali Mortagua čekat… a čekat… Jelikož už se dlouho nic nedělo, usoudil Mortagu, že na cizí pomoc nemůže spoléhat, a zatímco hrdinové vyráželi do Xyntillanu zachraňovat zkamenělého Clementa, kat se na vlastní pěst vypravil do Zpívajících jeskyní…
… a už se nevrátil. V Tours-en-Savoy je známo, že odešel „hledat svoji lásku“, ale ve městě už se neukázal ani on ani Hermína. Povedlo se katovi husopasku vysvobodit a teď žijí šťastně někde v ústranní? Nebo ho potkal smutnější osud? A co nebohá, už tři týdny nezvěstná dívka?
O objeveném inkvizitorovi
Zatímco byla výprava v Xyntillanu, do města dorazil v černém kočáru taženém čtyřspřežím, doprovázen menší armádou noviců úředníků zapisovatelů, inkvizitor vyslaný arcibiskupstvím v Chamrousse, magnificence Tomás Matias de Herrera, údajně původem až ze Španěl.
Usídlil se na faře, zdejšího kněze otce Brenarda okamžitě učinil svým služebníkem a zarazil mu aktivity pochybnějšího charakteru, například prodej svěcené vody za úplatu osobám nedostatečně zbožným.
Proslýchá se, že inkvizitorovým úkolem je prošetřit zprávy o nadpřirozených jevech a tvorech, které z Tours-en-Savoy v poslední době přicházejí. Za tím účelem dal magnificence Tomás vyhlásit, že shání ozbrojence, kteří by byli ochotni doprovodit ho do hradu Xyntillan a potažmo mu budovu ukázat, aby se mohl přesvědčit, co je na zvěstech pravdy.
Částečná rekapitulace
Jiná dobrodružství
- Zpívající jeskyně (Dobrodružství Beware the Beekeeper! pro 2. až 4. úroveň): V Lese stínů má ve Zpívajících jeskyních hospodu „horal“ Truglag (možná otrokář?). Je mu možné prodat kontraband mimo dohled finanční policie. Naopak prefekt Richard Justin nabízí protislužbu tomu, kdo ověří, zda se ve Zpívajících jeskyních usídlili pašeráci. A kat Mortagu tvrdí, že sem loupežník Gilbert Lišák odvlekl unesenou husopasku Hermínu. Nějak rušno v jedněch jeskyních!
Nabídky doprovodu
- Inkvizitor Tomás Matias de Herrera shání ozbrojence, kteří mu ukážou hrad Xyntillan a pomůžou mu posoudit, jestli jsou všechny ty zprávy o čertovských rejdech pravdivé, či smyšlené.
- Šlechtický mušketýr Detlef von Zopfenburg an Zopfwasser zu Zopfhöhle, kdysi proměněný v žábu a teď opět na člověka, by rád uspořádal hon na čarodějnici, která to způsobila, a shání pomocníky.
Děje v Tours-en-Savoy
- Finanční policie se prý zajímá především o daňové úniky rodu Malévolů a dá cokoli za to, aby našla důkazy o jejich nekalém jednání.
- U Černého komedianta sedává černá ovce rodu Malévolů, Claude Malévol, skládá teskné básně, kreslí mrtvé ženy a varuje před hrůzami hradu. Je na něj vypsaná odměna 3000 zl., ale není jasné,kdo ji vypsal.
- Duch černého komedianta se chce pomstít Patricovi Desjardin-Malévolovi zvanému „Barbar“ který ho prý zradil a přivedl do záhuby. „On a jeho dvanáct Vikingů!“
- Majitelka kočičince madame Polidori zaplatí za umělecká díla, především obrazy z ateliéru malíře Bartoloměje Goncourt-Malévola zvaného Sukničkář.
- Židovský obchodník Ben Mordechai se zajímá o knihy mystického významu. Zaplatí i za obkreslené digramy z okultní místnosti.
- Družina má zkamenělého Clementa, ale zatím ho nedokáže odkamenit.
Cíle se známou lokací
- Vykrást alchymistickou laboratoř v gotickém křídle (viz předchozí sekce). Za její vybavení aplatí ve městě vynálezce Hans Zauberblatt.
- Duch bezhlavé dívky shání zlatý prsten. Měl by se nacházet v díře pod mučírnou. Bylo tam i „nějaké tajemství“. (3. sezení) První průzkum hladomorny ho ale neobjevil, musí být líp ukrytý.
Cíle bez jasné lokace – vyžadují víc průzkum
- Socha opico-krokodýla na vnějším nádvoří chce přinést oči.
- Křižák Médard Malévol Mocný poslal dobrodruhy na svatou výpravu: „Přineste srdce Rolandovo, jež bylo tomuto hrdinovi vyříznuto stále ještě tepající z hrudi krutým Lovcem. Najdete ho tak, že půjdete v jeho stopách“. Medard je prý k zastižení v gotickém křídle.
- Patrice Desjardin-Malévol zvaný „Barbar“ – muž ve vikingském outfitu – chce zabít svého bohatého vzdáleného bratrance Léopolda Malévola, ale nedokáže ho chytit, protože ten zná v hradu každou léčku a stále uniká. Kdyby ho dobrodruzi odstranili, mají zatroubit na trubku na nádvoří, Patrice přijde a výměnou za Léopoldovu hlavu zaplatí zlatem.
Zajímavé informace o hradu
- V hradě se nacházejí dvě knihovny. Malá knihovna je v 1. patře gotického křídla (jižní budova), velká knihovna je v okultním labyrintu (2. patro severozápadní budovy).
- Ve sklepeních by se měly nacházet kobky, kde jsou drženi důležitější vězni, např. „rytíř“ nebo „kráska, co nechtěla Zvířete“. Potravu a jídlo nosí vězňům hrbáč Samuel.
- Z hradu se prý dá projít do temných hvozdů, kde žijí poslední druidi. Jeden východ se nachází v nejvyšším patře gotického křídla, jeden v okultním labyrintu a dva ve sklepeních.
- Do hradu vede i tajný přístup od jezera, kotví u něj loďka Lamberta z Lochu, ale přístup je jen po vodě
- V jezerní věži se konají soudy se zajatci.
- Předchozí kněz, otec Chlodowig, vyrazil do hradu pátrat do Grálu dobrého a zlého osudu, ale už se nevrátil.
Nevyzvednuté „poklady“
- Na vnějším nádvoří stále leží koule moci (ohromně těžká, ale kdo ji drží, má o úroveň víc). (1. sezení)
- Na vnitřním nádvoří byla nalezena ruka náležící soše rytíře (stojí opodál), ale zatím mu ji nikdo nezkoušel vrátit.
- V okultní místnosti jsou na stěnách mystické diagramy. Žid Mordechai zaplatí za jejich obkreslení, jenomže diagramy způsobují bolehlav.
- V druhém patře věže jsou dvě zlaté urny (každá 2000 zl.!). Bohužel je hlídají dva popelové přízraky.
- Ve sklepě vedle řep je částečně odkrytá rakev střežená 9 oživlými krumpáči, lopatami a motykami.
Vzpomínková síň padlých
CLEMENTE DE LONDOLFO (MIZY)
Ital, assassin (civilní profesí svíčkař), 2. úroveň. Nenápadný „muž z davu“. Clemente nosil magický meč, jemuž říkal „Elisabeth“. Trknutím kozatrice byl však proměněn v kamennou sochu – která meč stále třímá. (11. expedice)
PIERRE GABRON (MIZY)
Francouz, zloděj, 1. úroveň. Nenápadný muž, černých krátkých vlasů a vousů v kožené zbroji. Byl posedlý představou, že musí přestěhovat sochu krále. Místo toho vlezl, kam neměl, byl zabit popelovým přízrakem. (7. expedice)
CARSTEN SCHULHOF (MIZY)
Němec, kouzelník (civilní profesí holič a mnich), 1. úroveň. Bývalý mnich, ještě bývalejší holič (Carsten toho za svůj 60letý život stihl hodně), který tak dlouho nenacházel v klášteře cestu k bohu, až se ji rozhodl hledat v Kabale a jiných naukách o podstatě všehomíra. Zemřel v kapli při potyčce s nemrtvými mnichy. (5. expedice)
TURNIL MLČENLIVÝ (TYNIAN)
Přivandrovalec z jiných světů, klerik, 2. úroveň (!). Pomstil svého bratra, který padl v Kobkách šíleného mága, a sám vyrazil prozkoumávat mnohovesmír. Jako první vylezl z Čertovy řiti do Švajcu a zjistil, že i tady se mluví obecnou řečí, akorát jí tady říkají „němčina“. Zemřel v kapli při potyčce s nemrtvými mnichy. (5. expedice)
ANNAMÁRIA MOLNÁR (BART)
Maďarka, zlodějka (civilní profesí rolnice), 1. úroveň. Rozverná maďarská loupežnice se od svých společníků oddělila na závěr první výpravy, když je pronásledovali kostliví halapartníci. Neunikla z hradu, nějaký čas pobyla ve zdejších kobkách, stanula před soudem, nebyla zachráněna a už ji nikdo nikdy neviděl. (1. expedice)
DUMITRU VULPE, ZVANÝ PRAŠIVÁ LIŠKA (BIFI)
Rumun, kouzelník (civilní profesí kovář), 1. úroveň. Šlachovitý snědý chlapík průměrné výšky s nepřirozenýma očima (jedno nepřirozeně velké, druhé stále přivřené), opakovaně bitý, špatně srostlé končetiny, stopy po věznění a mučení. Sežrala ho socha princezny na vnitřním nádvoří, když se nečekaně proměnila v trolla. (1. expedice)
ČESTNÉ ZMÍNKY: PŘEHLED PADLÝCH OZBROJENCŮ
- Jaromír Pohořelský zvaný Plamínek, český vynálezce a experimentátor s prachem a ohněm. Rozdrcen valícím se balvanem. (12. expedice)
- Gerrieke Pasterkamp, holandská lancknechtka, která U Černého komedianta pořádala chlastačky. Hlava proklovnuta a v kámen proměněna proradnou kozatricí. (11. expedice)
- Flavinia Antius, statečná dívka původem z Mystary, která chtěla být hrdinkou jako z příběhů. Zemřela potrhána válečným psem, který se pomátl po útoku kulového blesku. (9. expedice)
- Perseo Scalone, italský kušiník zadlužený až po uši. Těžce pokousám krysami, zemřel na zanícenou ránu poté, co mu do ní Taurel Tichý záměrně zanesl krysí trus. (8. expedice)
- Évrard Garnier, městský vejtaha a lhář. Probodnut kopím kostlivého vojáka při boji o sklepní strážnici. (8. expedice)
- Emmanuel Stenström, švédský rybář ve Švajcu, který doprovázel Švéda Karla protože vyvrhelové musejí držet při sobě. Zemřel v kapli při potyčce s nemrtvými mnichy. (5. expedice)
- Silvia Vocken, lehká pěšačka. Plíživá, měla tendenci držet se stranou někde ve stínu. Během ohnivé bitvy proti kostlivým žalářníkům se odplížila do stínu a už ji nikdo nikdy neviděl (2. expedice).
- Victor Jégou, lehký pěšák. Roztěkaný, neklidný, pořád se drbal. Padl v ohnivé bitvě proti kostlivým žalářníkům (2. expedice).
- Joachim Hasen, lehký pěšák. Pečlivý, má tendenci nacházet věci, které ostatní minou, než ho našla smrt v podobě ostře nabroušeného pláště (2. expedice).
- Georg Nol, lehký pěšák. Zásadový chlapík, který nikdy nenechal šéfa ve štychu. Byl tak poslušný, že poslechl i příkaz spustit hořící plamen do páchnoucího vodojemu. Následnou explozi metanu nepřežil (1. expedice).
Zpátky do dungeonu 
Pingback: XY13: Konečně objeven POKLAD!!! | Zpátky do dungeonu