Recenze: Skrytá svatyně tamoachanská

  • Dobrodružství pro AD&D 1e a D&D 5e
  • Pro postavy na 5. až 7. úrovni (AD&D 1e) nebo na 5. úrovni (D&D 5e)
  • Český překlad na d20.cz, v rámci sborníku Příběhy ze Zejícího portálu
  • napsali Harold Johnson a Jeff Leason, přeložil chrochta

Prastaré zničené město Tamoachan zná jen několik učenců a hledačů pokladů, kteří navíc vědí jen to, že existuje, ale nikoli už, kde se nachází. Ještě odlehlejší je skrytá svatyně, prý zasvěcená Zotzilahovi, upířímu bohu podsvětí. Dobrodruzi, kteří se o místě dozvědí, pravděpodobně zjistí, že jeho vábení nedokáží odolat. Většina města je rozbořená a prakticky skrytá podrostem. Vetřelci, kteří do trosek vstoupí, zjistí, že pradávné ulice slouží jako zarostlá „údolí“ mezi sutinami rozpadlých staveb. Největší z „údolí“ vedou k centrální mýtině, kde stojí velká pyramida. Na jižní straně mýtiny došlo nedávno k propadu a je tu zubatá jáma se suťovým kuželem vedoucí dolů do temnot.

Není úplně běžné, že by český čtenář dostal příležitost nahlédnout ve svém rodném jazyce na díla z nejranější historie našeho koníčku. To se teď mění díky českému překladu sborníku Příběhy ze Zejícího portálu, který přináší sedm „z nejvražednějších dungeonů v historii D&D“ – všechny tyto jeskyně jsou učesané, mají přehlednější sazbu a jsou pochopitelně zkonvertované do pravidel D&D 5e, ale jinak jde o věrnou reedici originálu. V podcastu Dinosaurium obskurních světů jsme s Vandalem nedávno mluvili o jiném dobrodružství ze stejného sborníku, Hoře bílého chocholu (1979). Dnes se podívám na Skrytou svatyni tamoachanskou, která poprvé spatřila světlo světa taky v roce 1979, na turnaji Origins.

Celý příspěvek