Jak jsem recenzoval dobrodružství

Už jsem psal o tom, že jedním ze základních prvků her staré školy je otevřený svět s nefalšovanou volností volby. V takovém světě nevyhnutelně přijde velká část připraveného obsahu vniveč, protože hráči ho nikdy neuvidí, půjdou jinam, zabijou zásadní nehráčskou postavu nebo jiným způsobem vykolejí Sudímu plány. Aby Sudí dokázal něco takového utáhnout, pomáhají mu různé nástroje jako tabulky náhodných setkání nebo všelijaké generátory cizích postav a zápletek. Ale důležité jsou i předpřipravené moduly, dobrodružství. Trochu si je poupravíte pro svůj svět, fláknete jich na mapu několik, hráči si sami vyberou, do kterého z nich půjdou, a vás netrápí, že ty ostatní se nevyužijou – protože vám v nich nevisí hodiny práce.

Ale kázat česko-slovenskému publiku o modulech je trochu jako kázat slepému o technikách malby. Nedostupnost kvalitních modulů u nás vedla k tomu, že sandboxový styl hraní se tu moc nerozvinul. Oblíbená jsou všelijaká vyšetřování a sociální zápletky, protože nejsou tak náročné na přípravu. Komorní vesnické fantasy („vodník u rybníka“) vítězí nad prozkoumáváním spletitých podzemních komplexů.

Ti šťastnější používají moduly v angličtině. Postupně se ale objevují i domácí dobrodružství nebo překlady těch zahraničních. Bláhovost mě svedla k přesvědčení, že někomu prospěju tím, že je budu recenzovat.

Jelikož očekávám, že budu hodně kritický, je jedině fér, abych jasně pojmenoval svoje kritéria. Třeba zjistíte, že prostě jen máte úplně odlišné priority a představy o hře. To je v pořádku. Ale recenzent musí být transparentní.

Přehled recenzí

Jestli jste cokoli z toho hráli nebo se to na základě mého doporučení rozhodnete vyzkoušet, pošlete prosím do diskuze aspoň stručné hlášení.

Recenze česky psaných dobrodružství (překlady i původní tvorba)

Dobrodružství v angličtině – recenze, články, podcasty…

Co ty hvězdičky znamenají?

  • Tady není nic k vidění ani k vykradení. Hrát se to moc nedá.
  • 5 star rating icon vector illustration eps10. 5 star rating sign Hrát se to sice dá, ale nedoporučoval bych to, protože je to špatně vymyšlené, nedodělané nebo prostě nudné. Některé pasáže ale můžou stát za vykradení.
  • 5 star rating icon vector illustration eps10. 5 star rating sign Buď pohodový, ale nijak nevyčnívající spotřební produkt, který můžete hrát tak, jak je, nebo něco, co má skvělé nápady a velmi hodnotný herní obsah, ale budete si muset dát práci s dotažením
  • Skvělé dobrodružství, které můžete vzít tak, jak je, a prakticky bez práce z něj dostanete zábavné herní sezení.
  • Výjimečný počin slibující nezapomenutelný herní zážitek. Nad čtyřmi hvězdičkami vyniká něčím extra, třeba jedinečnou atmosférou, skvělým zpracováním nebo inspirativními nápady. Tohle chcete hrát!

Víc! Dej mi víc!

V mojí sbírce v Databázi RPG najdete řadu mých dalších hodnocení a minirecenzí, včetně hodnocení RPG her a některých dalších dobrodružství, o kterých jsem tady na blogu nepsal. Je to tam všechno pohromadě na jednom místě.

Ještě víc!!!

Eh… dobře. Můžete se podívat na tenhle dokument. Je to můj interní seznam modulů (v angličtině), které by měly stát za pozornost. Většinou jsem je nečetl, sesbíráno na základě cizích recenzí.

18 - ruiny

Jak se pozná dobrý modul?

V článku Jak se pozná dobrý modul? jsem se před lety podrobně rozepsal o znacích dobrého dobrodružství. Tady jen výcuc toho hlavního:

  1. Základem je hratelný obsah. Konkrétní postavy s konkrétními cíli, konkrétní lokace, kde se dějou konkrétní situace. Dejte mi materiály jako mapu, tabulku náhodných setkání, síť vztahů, statistiky příšer. Jestli píšete třeba vloupačku, tak rozpis hlídek a tak dále. Prostě hotové materiály přímo použitelné ve hře.

  2. Modul není scénář ani povídka. Nikdo nedokáže předpovědět, co se stane po první minutě hry, tak se radši ani neobtěžujte. Modul je výchozí situace, nikoli popis dalšího sledu událostí. A jestli chcete vyprávět příběh – je to těžké, ale je to možné –, dělejte to prosím formou konkrétních předmětů, místností, zápletek, konfliktů, situací, ne formou odstavců nepoužitelného textu.

  3. Nelinearita se cení. Jak ve velkém měřítku (nelineární mapy), tak v tom malém (každá situace nebo překážka umožňuje různá řešení), tak v sociální rovině (různé strany chtějí protichůdné věci). Podporujte interaktivitu pomocí prvků, které můžou hráči kreativně rozehrát různými způsoby. Mít časovou osu událostí nebo předpokládaný průběh dobrodružství není nutně na škodu, ale hráči můžou z linie vybočit, takže ocením nějaké nástroje a obsah, které mi to pomůžou ukočírovat – ba které dokonce budou hráče aktivně vybízet, aby vybočili a našli si vlastní cestu!

  4. Nápaditost místo obecnosti. Neotřelé příšery, evokativní situace, zajímavé magické předměty. Něco, co bych sám u stolu nezaimprovizoval a co jsem neviděl už stokrát. Žádné krysy ve sklepě a goblini přepadávající karavany, prosím.

  5. To všechno ve formátu použitelném u stolu. Tohle je mistrovská disciplína, ale dává bonusové body. V konečném důsledku si ten modul potřebuju vytisknout a listovat jím při hře, tak by tomu měl být uzpůsobený. Dlouhé odstavce textu jsou nehratelné.

Tady je příklad místnosti z Quentinova minidungeonu na blogu 2k6 goblinů, která splňuje všechno uvedené na pár řádcích:

Rybí prorok z podia nahlíží do temné budoucnosti v krakenově oku a hučícímu davu rybolidí hlásá triumf nekonečného moře a pohlcení pevniny.

Co je hned následující místnost?

Tlustý kuchař s tuctem chapadel místo nohou obsluhuje kotel a připravuje jídlo z kusů krakena a rozporcovaných otroků.

Jedna věta. Perfektní.

Pro použití v plnohodnotném „velkém“ modulu by stačilo přidat statistiky příšer, trochu rozpracovat cíle rybolidí a třeba doplnit pár háčků pro družinu nebo další frakce, kterým o něco jde. Co popis obou místností rozhodně nepotřebuje, je podrobnější rozkecávání.

Uvědomuju si, že kritizovat a veřejně strhávat díla, která lidi zpřístupnili ostatním často bez výraznějších ambicí a jen z vlastní dobré vůle, může vypadat nevděčně. Ale má to (snad) ospravedlnitelné cíle. Tím prvním je pomoct lidem, kteří se v tom třeba sami nevyznají, zorientovat se v nabídce dobrodružství a sáhnout po těch lepších. Tím druhým je otevřít domácí debatu o designu modulů.

15 thoughts on “Jak jsem recenzoval dobrodružství

  1. Pingback: Recenze modulu: Jednorožec | Zpátky do dungeonu

  2. Pingback: Recenze: Panství Tross | Zpátky do dungeonu

  3. Pingback: Hra jako stavebnice – o bastlení, jednoduchosti a znovuobjevené radosti z hraní | Zpátky do dungeonu

  4. Pingback: Recenze: Dům smrti | Zpátky do dungeonu

  5. Pingback: Recenze: Krvavá sklizeň | Zpátky do dungeonu

  6. Pingback: Recenze: Kaple na útesech | Zpátky do dungeonu

  7. Pingback: Tak vy chcete hrát oldschoolově? | Zpátky do dungeonu

  8. Pingback: Recenze: Válka neskončila | Zpátky do dungeonu

  9. Pingback: Recenze: Na zelené vlně – Věž kněžky Afry | Zpátky do dungeonu

  10. Pingback: Přehled blogu | Zpátky do dungeonu

  11. Pingback: Recenze minijeskyní: Strážní věž a Skřetí jeskyně | Zpátky do dungeonu

  12. Pingback: Recenze: Lektvar s Laumspuru | Zpátky do dungeonu

  13. Pingback: Já mám vlastně podcast! Dinosaurium obskurních světů | Zpátky do dungeonu

  14. Pingback: Recenze: Skrytá svatyně tamoachanská | Zpátky do dungeonu

  15. Pingback: Recenze: Quetzelina jehla | Zpátky do dungeonu

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s