EiS05: Trable na Schaffenfestu

V kampani Enemy Within naši hrdinové, potom co unikli lovci odměn a zároveň nechali uniknout jeho, právě připluli do pomyslného druhého dobrodružství, Shadows over Bögenhafen. A hned zkraje nabere děj poněkud nečekaný vývoj. Než sezení skončí, bude většina družiny bez jediného floka, bez vědomí nebo bez svobody. Čtěte dál!

Bögehafen je největší město Vorberglandu, úrodného pruhu země mezi Reikwaldským hvozdem a Šedými horami, za nimiž leží Bretonie. Má kolem 10 000 obyvatel a leží v posledním místě, kde je řeka Bögen ještě splavná velkými loděmi. Město tak funguje jako významné obchodní centrum. Po řece a kanálech sem putuje zboží z Altdorfu, Nulnu i Marienburgu a je obchodováno za místní vlnu a víno nebo za olovo a stříbro z hor. V rušném kosmopolitním městě se mísí kupci z Bretonie, Marienburgu, Wissenlandu, Middelandu a samozřejmě i odevšad z Reiklandu. V davech jsou kromě lidí k vidění i trpaslíci, hobiti a příležitostně dokonce i nějaký ten elf nebo zlobr.

Město je z větší části nezávislé na dohledu šlechty. Vládne mu městská rada, ovládaná především kupci, v menší míře i zástupci jiných cechů. Město se těší vysokému příjmu z daní, obzvlášť během Schaffenfestu, který je sice zakončený jedním dnem, kdy je možné prodávat dobytek bez daně, ale celý ten humbuk okolo přivádí zeširoka tolik cestujících, že se to víc než kompenzuje.

Celý příspěvek

Emergentní svět: Ekologie v náhodných tabulkách

Moderním bestiářům chybí tabulky náhodných setkání.

Wait, what?

Pokud jste někdy listovali bestiáři pro staré edice Dungeons & Dragons, víte, že obsahovaly spoustu „ekologických“ údajů – nejen popis toho, jak se tvorové chovají a čím se živí (to zůstává zachované i v moderních bestiářích), ale taky údaje o typickém terénu výskytu, o tom, v jak početných skupinách se pohybují (a kolik jich žije doma v doupěti), o složení skupin („za každých dvacet orků je ve skupině jeden šaman na 2. úrovni“) a především… tabulky náhodných setkání.

V tabulkách náhodných setkání byli obsaženi všichni tvorové z bestiáře, takže dobrodruzi mohli kteréhokoli tvora potkat ve hře čistě chozením po mapě světa a dodržováním předepsaných postupů. Tabulky tak vlastně zprostředkovávaly implicitní, nevyřčenou ekologii světa. Fungovaly jako „ekologický simulátor“ – bestiář vám dal popisy fantastických tvorů, tabulky vám je pomyslně rozmístily do světa a při hře zaručovaly, že je budete potkávat na žádoucích místech a v žádoucí frekvenci.

Celý příspěvek

EiS04: Umřeme jindy

Kampaň Enemy Within pokračuje. Minule jsme po kratičkém (a nedokončeném) intermezzu v Zimovišti opeřené prasnice dopluli do Weißbrucku a opustili jsme postavy zrovna ve chvíli, kdy na jejich loď Berebelli zaútočil lovec odměn Adolfus Kuftos s najatými pohůnky. Tohle sezení bylo kratší (asi 3 hodiny) a větší část zabral právě souboj na lodi – v zásadě bossfight.

Situace: Krátce nad ránem, šero v přístavu prozařují světýlka lodních lamp. Berebelli je klidná, všichni spí. Najednou se z mlhy vynoří čtyři postavy a běží na loď. Jedna nese kuši, další dvě hrnce s hořícím olejem a ta poslední vyleze na střechu kajuty a přikryje komín od kamen, aby vykouřila osazenstvo ven…

Trochu potíž je v tom, že Otto Cloos, jediný skutečný válečník z družiny, je po „zbytečném“ boji v intermezzu opeřené prasnice dost domlácený (a nezbývá mu moc hitpointů). Budiž to předzvěstí toho, že v tomhle sezení se budou pálit body osudu!

Celý příspěvek