Recenze: Včelí prameny

Malé údolíčko v horách, neustále zahalené v mlze. Vzduch je horký, lepivý a zápach síry se mísí s vůní květin. Z mlžného oparu vystupují pokroucené stromy s narudlými listy. Některé jsou obtěžkané obřími fialovými plody se sladkou dužinou, jiné jsou osypány růžovými květy – z těch se line těžká, intenzivní kořeněná vůně. Na mnoha místech tryskají z trhlin v zemi horké prameny, minerály zbarvují jejich vodu do zářivých odstínů modré. Některé hřejí jako slunce v létě, z jiných vychází vedro jak z kovářské výhně. Bublání vody a šumění listů co chvíli narušuje bzukot a zvuk křídel.

Ve světě RPG není zrovna přehršel pozitivity. My hráči jsme smějící se bestie, potrpíme si na konflikt, zradu, morální šeď, dýky vražené do zad a tryskání krve. Ale někdy má člověk náladu spíš na příběh, kde jsou všichni hodní a milí, kde i to zlé je vlastně dobré, kde i konflikty se nakonec ukážou být spíš nedorozuměním, které se dá snadno zažehnat – ideálně bez násilí. Japonci pro to dokonce mají slovo (typičtí Japonci!): „honobono“, což by mělo znamenat něco jako „zahřát u srdíčka“. Nuže, pokud i vy potřebujete po týdnech strávených v kobkách trochu zahřát u srdíčka, možná mám dobrodružství přesně pro vás.

Celý příspěvek

EiS03: Zimoviště opeřené prasnice a překvapení ve Weißbrucku

Minule jsme se našimi hrdiny rozloučili ve chvíli, kdy spěšně opouštěli Altdorf, hlavní město Říše. Čeká je dlouhá cesta do města Bögenhafen, kde se zamýšlejí přidat k výpravě prince Tassenicka do Šedých hor a možná si i vyzvednout dědictví náležící jistému Kastoru Lieberungovi, který je sice mrtvý, ale jedna z hráčských postav se mu náramně podobá.

Cesta na lodi Berebeli nicméně bude dlouhá – celý týden – a ještě se na ní leccos přihodí.

Já čelím trochu problému, že na třetí sezení nemůže přijít hráč Manfreda, což je zrovna ona postava podobající se zesnulému Kastoru Lieberungovi. A jelikož další děj nutně vyžaduje jeho přítomnost, uděláme si drobnou odbočku. Při té příležitosti sáhnu po jednom dobrodružství, které se mi tu už dlouho válí: Zimoviště opeřené prasnice (překlad a recenze tady). Muhehehehehe….

Celý příspěvek

EiS02: Altdorf, korunní šperk Říše

Minule jsme naše dobrodruhy zanechali na půl cesty do Altdorfu, kam se jedou nechat naverbovat do expedice prince Tassenicka, mířící do Šedivých hor. Po peripetiích s opilými kočími a otravnými spolucestujícími přežili hrdinové lesní střetnutí s mutanty a našli mrtvolu Mannfredova dvojníka spolu s lejstrem, které mu odkazuje pohádkové jmění po jakémsi baronetu von Lieberungovi, k vyzvednutí ve městě Bögenhafen.

Dnes přijedou do Altdorfu, hlavního města Říše. Jde asi o nejlineárnější, nejvíc railroadovou pasáž celé kampaně. Na hráče se hrne spousta expozice, a to jednak z hlediska herního světa (jak vypadá a funguje Říše a její hlavní město), tak z hlediska děje (vrství se další a další postavy, zamotávají se dějové linky). A dobrodružství se především snaž hodně rychle dostat hráče pryč z Altdorfu, aby se kampaň nezasekala – což se ve velkoměstě stává.

Tak se pohodlně usaďte a připravte na dlouhou expozici. Dobrá zpráva je, že tímhle sezením už víceméně končí úvodní expozice a „tutorial“.

Celý příspěvek