ASE01 a 02: Zápisky z kampaně v gonzo megadungeonu na pomezí wargamingu

Sirotčinec pro nehrané moduly postoupil do druhé fáze. Potom co jsme vyzkoušeli dobrodružství Masks of Lankhmar pro DCC, vzal Bifi ze své poličky nehraných modulů něco, o čem slyšel snad každý, kdo se kdy zajímal o oldschoolové hraní.

Anomalous Subsurface Environment je vyhlášený megadungeon. Vyšel v roce 2011 v podobě 88stránkové příručky ASE1, která letmo popisuje bizarní svět, ve kterém je modul zasazený, a k tomu první patro megadungeonu. O rok později, v roce 2012, vyšla příručka ASE2–3 s dalšími dvěma patry megadungeonu. Celkově mělo podzemí mít osm pater, ale autor se odmlčel a zmizel z internetu, takže žádné další rozšíření jsme nedosali. Přesto je v těchhle dvou modulech tolik obsahu a tolik kreativity, že to vydá na dlouhou kampaň a ASE je často skloňováno jako jeden z nejlepších herních produktů, které v hnutí OSR vznikly.

ASE je ukázkovým příkladem žánru „gonzo“ (nebo taky „karnevalového podzemí“), který míchá snad všechny prvky pokleslé fantastiky, od dinosaurů až po roboty, od čarodějů po laserové zbraně. Což zní na první pohled parodicky – a hra se skutečně nebere moc vážně –, nicméně gonzo je zajímavé především tím, že není parodie. Naopak k tomuhle mišmaši prvků přistupuje s vážnou tváří snaží se z nich budovat „uvěřitelný“ svět, která má vnitřní logiku a konzistenci. Juxtapozicí mozaiky všeličeho s důrazem na „uvěřitelnost“ vzniká svět, ve kterém se dá hrát (protože dává smysl) a který zároveň nabízí spoustu pestrých šíleností, aby se hráči mohli vyřádit.

Celý příspěvek

Smrt splatbookům! aneb trocha lásky pro Warhammer Fantasy Roleplay

V listopadu 1986 vyšla v Británii nová RPG hra nazvaná Warhammer Fantasy Roleplay (WFRP) Nebavíme se o žádné prehistorii roleplayingu – v polovině osmdesátých let už tenhle koníček vzkvétal a po celém světě vycházely hry všelijakých žánrů. Přesto autoři měli dojem, že něco postrádají. Chtěli fantasy hru, která nebude tak americky přitažená za vlasy jako Dungeons & Dragons, něco usazenějšího, víc ukotveného v historii, něco víc evropského. Svou představu ztělesnili do hry s podtitulem „grim and perilous roleplaying“: ponurý a drsný roleplaying.

Bylo to skutečně drsnější a usazenější než D&D. Hráči už se nevžívali do hrdinů jako „válečník“, „kouzelník“ nebo „hraničář“, zdejší desítky kariér jim přisuzovaly role typu „řemeslnický učeň“, „krysař“ nebo „rybář“ (ale taky „žoldák“ nebo „zabiják trollů“). Pravidla slibovala především kritická zranění, zhoubné nemoci a rychlou smrt. Součástí příručky byl i popis herního světa, který opouštěl tradiční napodobeninu středověku a představoval netradiční napodobeninu renesance. Přesto byla hra pořád ještě docela generická a dnes bychom se o WFRP možná nebavili, nebýt jedné další události.

O pouhý měsíc později pro hru vyšlo první dobrodružství ze série The Enemy Within, která vyvrcholila šestým a posledním dílem v roce 1989. Byla to až tahle kampaň, která dala nahrubo nastíněnému hernímu prostředí konkrétní podobu a zhmotnila to, co dnes považujeme za „Old World“ neboli svět Warhammeru. Okamžitě si získala srdce fanoušků a dodnes je považována za jednu z nejlepších kampaní, jaké kdy pro RPG hry vznikly.

Celý příspěvek