DotR09: Krvavá gobliní jatka, spousta lootu a jedna záhadná loď Maria Borger

Minulé sezení kampaně Enemy Within skončilo in medias res. Dobrodruzi po osmi sezeních strávených cestou, kdy převážně na palubě lodi překonali stovky mil, konečně dorazili do dolu Černé štíty, kde má žít jistá Etelka Herzen – podle všeho vyznavačka chaotických bohů, čarodějka, démonoložka, obcovačka se zvěrolidmi, členka nebezpečných kultů a kdo ví co ještě, zkrátka jediná „příběhová stopa“, jejíž odhalení může postavám pomoct poodhalit spiknutí, které bublá po povrchem Říše. Akorát že nebyla doma. Místo toho je její domov okupován tlupou goblinů. Dobrodruzi naverbovali pomoc okolních rolníků, několika ranařů z města a skupinky trpaslíků a s touhle nesourodou skupinou vyrazili Etelčin dům dobýt. Několika šikovně umístěnými bombami zavalili vchod do sousedícího dolu, čímž se zbavili většiny goblinů, a potom vtrhli do Etelčina domu. Akce!

Rovněž v tomto sezení: Setkání s lodí v nouzi, která potřebuje pomoc. Jmenuje se Maria Borger. Modří už vědí. Zatímco část s goblini proběhla víceméně podle očekávání, část s pomocí lodi Maria Borger jede úplně mimo jakýkoli skript, a o to většími dělá radost, protože překvapuje i mě samotného.

Recenze: The Land of the Eight Cities aneb K čemu jsou settingové příručky na světě?

• Příručka světa + dobrodružství pro postavy na 4. úrovni v DCC Lankhmar
• Napsal Michael Curtis
• K mání na DriveThruRPG nebo třeba na Imagu

Settingové příručky obvykle nerecenzuju a mám k tomu prostý důvod: moc nevím, co si s nimi počít. Nuže, tuhle jsem si koupil a do jejího pročtení a zhodnocení jsem se dokopal, což vám, drazí čtenáři, dává jedinečnou možnost sledovat v přímém přenosu další vlnu myšlenkových pochodů na téma Markus se snaží pochopit settingové příručky.

The Land of the Eight Cities je zčásti popis herního prostředí a zčásti krátké dobrodružství pro DCC Lankhmar. Samotné DCC je vynikající hra a DCC Lankhmar je jeho perfektní adaptace do světa Lankhmar/Nehwon od Fritze Leibera. Stojí za pozornost nejen proto, že Leiberovy povídky i svět jsou parádní ukázkou žánru sword & sorcery (měly by být povinnou četbou pro každého, kdo se zajímá o lehkou dobrodružnou fantastiku), ale taky proto, že krabicová sada DCC Lankhmar přistupuje ke zpracování herního světa dobře. Obsahuje totiž jen nemnoho faktografického povídání a místo toho svět předává hlavně ve formě herních materiálů – úprav pravidel, všelijakých generátorů, setkání, zápletek, nestvůr, kouzel, bohů, patronů…

Což nás přivádí k The Land of the Eight Cities, drobnému rozšíření světa Newhon, které spíš než cestu herních materiálů volí cestu faktografického povídání. Vzdych.

Historie RPG 007: Fantasy Games Unlimited – slepé uličky a zrození historického realismu (1976–1980 a dodnes)

Série Historie RPG pokračuje článkem o hrách z nakladatelství Fantasy Games Unlimited (FGU). Počátky našeho koníčku v 70. letech byly obdobím velkého experimentování, kdy autoři a nakladatelé zkoušeli různé formy tvorby i publikování (Rozšíření ano, či ne? Materiály v časopisech, nebo v příručkách? Rozumí se „edicí“ jen dotisk hry, nebo její přepracování?), než se začátkem 80. jakžakž ustálily zvyklosti, které dnes bereme za samozřejmé. Je jen logické, že někdo musel vyšlapat i všechny ty slepé cestičky, co nikam nevedly. A překvapivě často (a o to urputněji) je vyšklapávalo právě nakladatelství FGU.

Jedna jeho cestička ale přece jen někam vedla. Zatímco většina her v 70. letech byla stále relativně jednoduchá, středověká hra Chivalry & Sorcery vykročila vstříc podrobnější simulaci a snaze o realismus. A přestože sama Chivalry & Sorcery na trhu dlouho nevydržela, touha po (historickém) realismu se už nedala potlačit a naplno se rozvinula v 80. letech.

DotR08: Potírání zelenokožců

Dobrodružství Death on the Reik z kampaně Enemy Within pokračuje.

V minulém sezení dorazili dobrodruzi do města Grissenwald, kde hledají čarodějku Etelku Herzen, kterou podezírají z účasti na temném spiknutí. Mezitím se ovšem ukázalo, že město má jiné trápení. Někdo v posledním týdnu začal vypalovat okolní farmy a měšťany podezírají trpaslíky ze zdejšího ghetta (jak jinak by přišli k penězům)? Minule se ukázalo, že v okolí řádí kmen goblinů. A dneska se ukáže, že dobrodruzi se s gobliny budou muset chtě nechtě vypořádat, protože ti okupují Etelčin domov. A co se stalo s Etelkou?

Zajímavý problém, který ve hře vyvstal: dobrodružství předpokládá, že dobrodruzi budou dobrodružství chtiví. Co ale dělat, když se hráči snaží svoje problémy řešit tím, že se je pokoušejí přehodit na městskou hlídku nebo jiné autority?

Recenze: Tomb Robbers of the Crystal Frontier – western křížený s Eldary

• Dobrodružství pro postavy na 1. úrovni v Old-School Essentials
• Napsal Gus L.
• K mání na DriveThruRPG

Mabina karavana mezků vás zavede na Krystalické pohraničí, kde jsou skály i půda zbarvené do sytých odstínů prosakujících z průsvitných střepů, které na tenhle prokletý kraj dopadají z noční oblohy. Žijí tu jen zoufalí vyhnanci a uprchlíci. Na jedovaté obarvené půdě pěstují neduživé plodiny a chovají obří, napůl divoké vepře. Vidina bohatství sem ale láká lovce pokladů, kteří v krystalech spadlých z nebe hledají trhliny. Občas jsou plné zlata, mimozemských artefaktů nebo třpytivých drahokamů zvaných „okulity“, které slouží jako rezervoáry mystické moci.

Evergreenová otázka OSR scény zní: „Co je dobré dobrodružství, které hráče učí základům old schoolu?“ Přístupy se liší. Tomb of the Serpent Kings věc pojímá podobně jako videoherní tutorial, začíná nejjednoduššími krůčky a postupně otevírá nové možnosti. Volokarnovy katakomby (recenze tady) demonstrují, jak vytvořit „plnohodnotný“ drsný dungeon jen za pomoci standardních pokynů a obsahu ze základní příručky. Díra v dubu je úvod do té veselejší, rozvernější subsekce oldschoolového hraní. A právě recenzovaní Tomb Robbers of the Crystal Frontier představují vstup do „modernizovaného“ old schoolu stojící na neotřelých motivech a silném vizuálu.

DotR07: O trpasličím (černém) zlatě

Dobrodružství Death on the Reik z kampaně Enemy Within pokračuje.

Po několika týdnech a několika stech mílích cestování, nejdřív po silnicích a posléze po ukořistěné lodi nazvané Perdita, se dobrodruzi konečně blíží k městu Grissenwald, kde má žít jakási Etelka Herzen. O té skupina neví nic bližšího, než že byla zapletená do temné konspirace v Bögenhafenu (poskytla svitek s popisem chaotického rituálu). Jelikož je jejich jedinou stopou, doufají, že konfrontace s Etelkou jim prozradí víc o spiknutích, co dřímají pod povrchem Říše.

(Death on the Reik má hrozně slabý háček a hráči mají malou motivaci ho sledovat – nezbývá než se prostě domluvit, že za tou Etelkou „chtějí“.)

XY11: Hrr do léčky v kozí zahrádce!

11. výprava do hradu Xyntillan se rozhodla vyrazit do úplně nové části hradu – severozápadního křídla, kde se má nacházet „okultní labyrint“ a velká knihovna. Jaká tajemství skrývají nepoznané části hradního komplexu? A co to bylo s těmi kozami?

Ve městečku Tours-en-Savoy pomalu doznívá pouť. Zdá se, že sem přivedla cestovatele z širého světa, protože se tu vyrojili podivné existence – osoby s tmavou pletí, špičatýma ušima i podivnými zvyklostmi. Dobří křesťané se při pohledu na ně křižují a špitají si, že přišli elfové z hor. Ti zvídavější se s nimi dávají do řeči. Zdá se, že do Švajcu opět pronikají pohanské čáry.

Recenze: Forgive Us – variace na Aliena v raně novověké Anglii

• Dobrodružství pro postavy na 4. úrovni v Lamentations of the Flame Princess
• Napsal Kelvin Green
• K mání jako PDF na Drivethru

Vítejte u další recenze, a ještě než začneme, rád bych vás upozornil na svůj nově aktualizovaný přehled recenzí + kritéria hodnocení.

Rok 1625 byl v Norwichi morovým rokem. Dějiny nás učí, že šlo o epidemii Černé smrti. Dějiny se mýlí. Forgive Us vypráví o tom, co se stane, když si jeden z městských gangů začne příliš troufat a pokusí se vydělat na jedné z těch méně příjemných zdejších klik – a co se bude dít, když do následků nevědomky vstoupí hráčské postavy.

Lamentations of the Flame Princess bývaly jednu dobu nekorunovaným králem OSR scény. Hra, která začala jako víceméně standardní (byť hororově laděný) retroklon v žánru klasické fantasy, se ve své řadě dobrodružství rychle přeorientovala na nízkou fantasy zasazenou do raně novověké Evropy a začala lákat hráče se sadistickou zálibou v krvi, střevech, chapadlech a týrání spoluhráčů (neboli „mám rád Warhammer, ale nemám sílu hrát v pravidlech Warhammeru“). Jelikož jsem vinen ve všech bodech obžaloby, skoupil jsem kdysi z Imaga slušnou zásobu dobrodružství pro Lamentations a budu vás příležitostně oblažovat jejich recenzemi.

Historie RPG 006: Game Designer’s Workshop aneb jak Traveller udělal díru do vesmíru (1975–1981)

Konečně nadchází den D, kdy se v sérii Historie RPG dostáváme ke hrám, které nejsou odvozeninou Dungeons & Dragons. Vděčíme za to nakladatelství Game Designer’s Workshop (neplést s Games Workshop!) založenému několika nadšenci do vojenství, wargames a simulace.

Jeho hra Traveller sice nebyla první RPG hrou v žánru sci-fi, ale stala se první sci-fi hrou, která se proslavila. Traveller si málem přes noc získal ohromný úspěch, konečně naplno přenesl RPG hry do mezihvězdného prostoru a nesmazatelně se otiskl do historie RPG. Příběh Travelleru je příběh druhého velkého herního hitu hned po D&D.

XY10: Příběhy lásky

Poslední týden žije městečko Tours-en-Savoy pouťovou náladou. Babatundeho spanilá výprava (9. expedice) přilákala čumily a cestovatele ze široka daleka. Ve městě vyrostly stánky prodávající všechno možné i nemožné, vyrojili se tu šarlatáni a kořenářky, po ulicích pochodují kapely, mezi nimi se proplétají všemožná zvířata, za hradbami stojí cirkus, obludárium a kdoví co ještě. V tom povyk se leccos (a leckdo ztratí).

Začala se tak formovat výprava desátá. I v ní se vyskytne několik OSEnautů z cizích světů a povede ji opět muž černé pleti (pro místní Švajčary „mouřenín“) – tentokrát ovšem bude výprava poněkud funebrální.