- Zjednodušená úvodní pravidla Dungeon Crawl Classics
- A dobrodružství Portál pod hvězdami (pro 0. úroveň), napsal Joseph Goodman
- A dobrodružství Legenda stříbrné lebky (pro 1. úroveň), napsal Julian Bernick
- Vydalo nakladatelství Goodman Games v roce 2020
- Český překlad vydalo Mytago jako PDF zdarma ke stažení nebo fyzický sešit za pár šupů
Na začátku roku Mytago zdarma vydalo v elektronické verzi a teď nově i v tištěné verzi sešit Dungeon Crawl Classics: Pravidla pro rychlý start a dvě dobrodružství, což je… ehm… sešit se zjednodušenými pravidly Dungeon Crawl Classics a dvěma dobrodružstvími. Za překlad je zodpovědný ShadoWWW a moje maličkost, korektury dělal Pan Bača, pojďme si v téhle nerecenzi rychle říct, o co jde, co v tom najdete a jestli za to máte vypláznout těch 220 korun (hint: ano).
Držím ten sešit v rukách, je příjemně bytelný, má krásnou lesklou obálku, kvalitní papír a je plný parádních černobílých kreseb „ve starém duchu“. Při 48 stránkách je taky překvapivě tlustý – při práci s elektronickým dokumentem jsem měl dojem, že je to menší, ale ono je toho vlastně celkem dost. Z těch 48 stran je 37, tj. velká většina, věnováno pravidlům DCC. Dobrodružství Portál pod hvězdami má 3 stránky, Legenda stříbrné lebky má 8, ale z toho jsou tři obrázky, takže 5. Obě dobrodružství jsou jednorázovky na jediné sezení.
Nechci zdlouhavě rozebírat, co je DCC za hru, protože už to udělali jiní, navíc si můžete přečíst anotaci v Databázi RPG nebo si ten Rychlý start prostě stáhnout a prozkoumat. Takže jen stručně:
Dungeon Crawl Classics je dobrodružná fantasy hra, která se vrací k počátkům RPG někdy v sedmdesátých letech a klade si otázku, jak by to vypadalo, kdyby se D&D vyvíjelo trochu jiným směrem a nebralo se tolik vážně. Hra je silně stylizovaná do brakové akce v žánru sword & sorcery a plná „srandovních“ prvků – divných kostek, tabulek s náhodnými efekty, roztodivných účinků a černého humoru. Výraznými prvky jsou třeba tvorba postav založená na tom, že proženete několik vesnických balíků smrtícím dobrodružstvím a potom hrajete za toho, který vám přežije. Dále „asynchronní mechaniky“, kdy každé povolání má trochu jiné pravidlové „minihry“, nebo nepředvídatelná magie, kdy stejným kouzlem můžete jednou zbourat půlku města a podruhé se vám vymkne kontrole a přičaruje vám netopýří křídla. Stylem a tónem je hra tak nějak „heavymetalová“, určená spíš pro odpočinkové sranda hraní, utahuje si sama ze sebe – jak pyšně hlásá vnitřní obálka Rychlého startu, DCC je „Nejvražednější žijící hra“!
Rychlý start je působí jako cílená snaha demonstrovat tenhle svébytný přístup ke hře novým hráčům. Výběrem materiálů, ale i přiložených dobrodružství, působí jako vymezení se proti „normálním“ hrám – snaha přepólovat váš mozek a ukázat vám, že ne, DCC fakt nemá být D&D s trochu jinými pravidly.
Pravidla popsaná na 37 stránkách Rychlého startu jsou ve skutečnosti skoro úplná pravidla DCC. Není to žádná zjednodušená verze, ale standardní pravidla s krácenými texty (chybí různé příklady a okecy okolo) a několika vypuštěnými dílčími pravidly. Jinak tu je všechno podstatné – nejen vražedné úvodní síto s postavami na 0. úrovni, ale i pravidla všech povolání včetně jejich „asymetrických“ subystémů a miniher. Když se naučíte hrát podle Rychlého startu, neučíte se žádnou šizenou verzi, učíte se prostě DCC. Chybí možnost (tj. odpovídající údaje v tabulkách) povýšit postavu výš než na druhou úroveň (z deseti) a potom pár dílčích, specializovaných pravidel – třeba u kouzelníka možnost navázat vztah s nadpřirozeným patronem. Každopádně Rychlý start působí jako docela šikovný materiál k uvedení nových hráčů, než je po pár sezeních přemigrujete na „plnou verzi“.
Samozřejmě oproti základní příručce „plné verze“ pořád chybí cca 450 stran. 😄 To jsou především kouzla (výběr v Rychlém startu je značně omezený), bestiář a další doplňkové materiály pro sudího. Většinu z toho nepotřebujete a hrát třeba publikované moduly čistě s pravidly Rychlého startu by bylo úplně bez problému… nebýt právě toho omezeného výběru kouzel. To je věc, kterou určitě budete chtít doplnit.
Nutno podotknout, že velká část „plných pravidel“ je už teď dostupná ve formě ShadoWWWova fanouškovského překladu. Jsou to kompletní pravidla pro hráče, ale překlad končí přesně před začátkem kouzel, což je problematické. Oficiální vydání Rychlého startu je pro nás prvním krokem ve snaze nějak celý tenhle monstrprojekt dotáhnout do použitelné podoby. Primárně bychom rádi zpřístupnili všechna hráčská pravidla tak, aby bylo možné hrát plnohodnotné DCC podle připravených modulů v češtině. Tady už chybí skutečně jen překlad těch kouzel (aspoň prvoúrovňových) a bude to. Cokoli dalšího už jsou vlastně jen bonusy pro sudí, kteří si chtějí tvořit vlastní dobrodružství – a takoví sudí budou moct i bez překladu snadno fungovat v režimu, kdy budou přebírat materiály z anglických příruček, zatímco pro své hráče budou mít k dispozici česká pravidla.
(A pořád existuje taky Markusovo DCC Lankhmar, byť tam je pořád stejný problém s tím, že musíte převzít kouzla ze základní příručky.)
Už teď pracujeme na vydání pár dalších připravených modulů. Pak začneme zkoumat cesty, v jaké podobě (a jakém čase) dokážeme současný fanouškovský překlad „zprofesionalizovat“ a vydat oficiálně – už teď je ale bez problému použitelný a z Rychlého startu na něj můžete hladce přejít (liší se jen překlady několika málo termínů a kromě toho bych rád udělal ještě jedno kolo redakce, ale to jsou detaily). Tak či onak nečekejte rychlé posuny – tohle je běh na dlouhou trať a je jisté, že české DCC bude ještě dlouho (možná navždy) existovat jako zvláštní mix oficiálně vydaných překladů a těch vyvěšených „načerno“ někde na internetu.
Pojďme k těm dobrodružstvím.
Portál pod hvězdami
- Dobrodružství pro 0. úroveň, napsal Joseph Goodman
Portál pod hvězdami je na poli DCC klasika, jedno z úplně prvních dobrodružství. Je obsažené v každém vydání základní příručky (zatímco druhé obsažené dobrodružství se často liší) a tradičně vychází i jako součást různých zrychlených startů, jako je ten náš. Jde o úvodní síto pro úplně nové postavy začínajících balíků bez povolání a pro spoustu hráčů bylo dost možná tím prvním, co v DCC hráli.
Skupinka vesničanů poslouchá vyprávění svého kolegy na smrtelné posteli, který si stýská nad tím, že když byl ještě mladý, nevyužil možnost vymanit se z tohohle zahnojeného života a vydat se za dobrodružstvím. Ale vy teď tu možnost máte! Po padesáti letech totiž opět nastává konstelace hvězd, při které se kousek za vesnicí zjevuje portál do záhadného podzemí.
Při třech áčtyřkách textu a pouhých devíti popsaných lokacích nelze čekat kdovíjaké veledílo plné dynamického potenciálu. Kdepak, Portál pod hvězdami je prostě rutinní, spotřební dungeon – otevřte dveře, vyřešte/obejděte past/nestvůru, případně se nechte zabít a pokračujte dál. Ovšem to, co chce dělat, dělá docela uspokojivě. A co chce dělat? Ukázat vám, že DCC není „D&D vašeho táty“.
Stylizace je lehce nadsazená, ale kupodivu ne úplně ujetá jako v leckterých jiných modulech pro DCC. Hráči prozkoumávají hrobku jakéhosi dávného mága, co před dávnými věky vládl nějakému oponárodu, který technologicky pozvedli návštěvníci z cizích světů. Jde vlastně o typický menší dungeon pro DCC. Moduly pro DCC často bývají celkem přímočaré, nenabízejí bohatou nelinearitu, na druhou stranu to ale kompenzují unikátností jednotlivých „setkání“. Čekejte oživlé sochy, plamenometné pasti, loupání drahokamů vykládaných do podoby hvězdných konstelací, gigantického hada, dokonce i válkomágovu armádu! Každé setkání je unikátní, celkově jsou příjemně pestrá, je tu prostor pro chytrá řešení i total party kill, pokud hráči budou dělat hlouposti, a finále je náležitě epické. DCC razí heslo, že dobrodruzi můžou už od samotného začátku hry dělat cool věci, jako rozmlouvat s polobohy, cestovat sférami a přemáhat nadživotní nepřátele – a aniž bych moc spoiloval, Portál je podobně vygradovaný.
Nezapomínejme, že dobrodružství pro 0. úroveň je v zásadě součástí tvorby postavy – jeho cílem je vyfiltrovat hráčské postavy, většinu jich zabít a těm přeživším umožnit odejít s nějakým unikátním zážitkem nebo magickým předmětem, který hráče inspiruje k dotvoření hrdiny. Za tím účelem jsou tu chytře roztroušené magické předměty s přesahy do dalších her – paradoxně je postavy na 0. postavy vůbec nemůžou použít (tj. v tomhle dungeonu jsou k ničemu), ale těm mocnějším později umožní třeba komunikovat s démony nebo nahlížet na libovolné místo. Najdeme tu taky háčky na další dobrodružství a možnost přímo navázat na nabídnuté zápletky (pokud si je vytvoříte).
Jako spotřební modul k „pivu a preclíkům“ (což je prý fráze, kterou používám nějak moc často) a nakopnutí kampaně je celkem fajn.
Legenda stříbrné lebky
- Dobrodružství pro 1. úroveň, napsal Julian Bernick
Legenda stříbrné lebky je v mnohém podobná, i když v mnohém zase jiná. Jádro sdělení bych mohl zkopírovat: další spotřební dungeon o malém rozsahu (něco kolem 10 popsaných lokací), opět nečekejte žádné nelineární prostředí a oldschoolový sandbox. Struktura je zase primitivní – jdete z místnosti do místnosti a řešíte, co na vás vypadne –, ale dobrodružství to zase kompenzuje jedinečnou stylizací a pamětihodností setkání. „Pivo a preclíky“, kapitola druhá.
Rozdíl je v tom, že tentokrát už nemáme patnáctihlavou hordu vesnických balíků, ale postavy na 1. úrovni, které něco dovedou. Pořád to ale vnímám jako „tutorialové“ dobrodružství, na kterém si máte především osahat pravidla – hlavně z toho důvodu, že použít ho jinak než jednorázovku bude problematické. Dobrodružství má dost neflexibilní zápletku točící se kolem jakési konspirace temných sil, které tahají za nitky po celém světě. Hlavní záporák je příbuzný jedné z postav a ta teď řízením jeho pletich (a snovými vidinami) připlouvá i s kamarády na záhadný ostrov, aby nevědomky posloužila jeho plánům.
Celé to epické zasazení na mě působí až nepatřičně – čteme tu o stovky let trvající konspiraci jakéhosi Orákula, které „manipuluje lidstvo pomocí armády tvaroměnců“ a jeho cílem je „zmocnit se vlády nad veškerou civilizací“. Dozvídáme se, že dotyčný už má pod svou kontrolou velkou část mocných po celém světě… jenomže tohle je dungeon o deseti místnostech a po třech hodinách hry bude Orákulum mrtvé a jeho sen o světovládě zadupán. Epičnost příběhu nekoresponduje s obsahem, který reálně dostáváme – tohle by byl motiv spíš na celou kampaň, ne na minidungeon, ve kterém snaha o grandiózní příběh vyzní spíš úsměvně.
Ale budiž, chápejme to jako tutoriálovou jednohubku, na kterou nikdy ničím navazovat nebudeme, a tu epickou omáčku okolo vyjevíte hráčům po hře u závěrečného piva (a preclíků!). Modul teda, podobně jako Portál, obsahuje i nějaké háčky vedoucí ven a asi myslí, že někdo bude tu konspiraci dál rozehrávat, ale to je spíš naivní představa. Silně pochybuju, že to kdokoli na celém světě kdy udělal. A vy tyhle háčky prostě odignorujete, tím jsem si celkem jistý.
Navzdory tomu je samotný obsah „v pohodě“, respektive dostáváme pro DCC běžnou sérii pestrých výzev se silnou stylizací. Tentokrát jde o dungeon s mořskou tématikou, takže očekávejte rybolidi, vodní nástrahy nebo mnohokončetinová krabí monstra zvaná „krabsasíni“. A taky tvaroměnce a lítající lebky, které z očí metají ničivé paprsky. Prostě DCC. Potěší jeden docela komplexní „puzzle“, kdy hráči můžou experimentovat s jakýmsi oltářem/strojem umožňujícím… cosi… (nechci spoilovat, ale figurují tam fráze jako „palčivé výšlehy kraniální agonie“), přičemž součástí puzzlu je i kreslený plánek scény, který obsahuje důležité indicie a umožní hráčům cítit se chytře, až na to přijdou. Potěší epické a dynamické „závěrečné setkání“, potěší divné odměny a poklady nebo „přesahy“ do další hry – jako když objevíte mluvící hlavy dávných mudrců, které postavám slibují odměny a žádají po nich splnění dalších questů (které si máte dotvořit).
Takže na to možná budete chtít navázat dalším hraním, jakkoli je to komplikované. Mám dojem, že tahle dobrodružství svádějí spíš k epizodickému hraní, kdy si mezi dobrodružstvími dopovíme, co se dělo dál, a pak začneme „o nějaký čas později“ rovnou něčím úplně jiným, než abychom se pokoušeli všechny tyhle zápletky rozehrávat do souvislé sandboxové kampaně.
…. hlava postavy se promění ve stříbrnou lebku s diamantovýma očima. Taková dokonale zhotovená lebka by sama o sobě měla hodnotu přinejmenším 10 000 zl. Navzdory tomuto stavu nezažívá postava žádná omezení a vidí i slyší normálně. Obludného znetvoření ji však dokážou zbavit jen bohové nebo ta nejmocnější kouzla. Jednou za den může postava hodem na inteligenci se SO 15 čerpat ze vzpomínek a vědomostí Orákula (současné intriky, umístění prastarých hrobek, dávno zapomenuté jazyky a symboly atd.). Může taky sesílat kouzla…
Vzato kol a kolem je Rychlý start DCC skutečně úvodní produkt, koncipovaný nejen jako seznámení s pravidly, ale taky s jedinečným přístupem ke hře. Za těch dvě stě dvacet korun tu najdete překvapivě soběstačná pravidla a dvě pohodová dobrodružství na dva večery (klidně u limonády a oliv), která vám a vašim spoluhráčům pomůžou naladit se na vlnu trochu jiného fantasy hraní, než jste možná zvyklí. Není to rozhodně produkt, který musíte mít za každou cenu, ale za tuhle cenu proč ho nemít? Jde každopádně o příjemný odrazový můstek do větších, sofistikovanějších dobrodružství pro DCC (třeba tohohle).
Rychlý start s DCC volně ke stažení
Rychlý start s DCC fyzicky na Imagu
Zpátky do dungeonu 