DotR03: Konečně smrt na Reiku!

Kampaň v dobrodružství Death on the Reik se konečně dostává k dobrodružství Death on the Reik!

Minulé sezení skončilo po dohrání dobrodružství The Affair of the Hidden Jewel cliffhangerem, kdy zlý šlechtic a mastermind padouch, hrabě von Drakensberg, narafičil situaci tak, aby byli hrdinové přistiženi v přítomnosti mrtvoly, a poslal své strážné, aby je zajali. Dvanáct strážných proti třem hráčským postavám, to zní ve Warhammeru jako masakr (tím horším směrem). Netuším, jak si s tím hráči poradí… ale nechám to na nich,

V tomto dobrodružství rovněž uvidíte: grimdark nátura Warhammeru se projevuje aneb pomalu se léčící zlomeniny a krvavé průjmy.

Dramatis Personae

LORELAY BAER (PRÁVNIČKA – STUDENTKA PRÁV)

Přidrzlá a lehce nekonformní Lorelay strávila mládí plavením se po řece Talabec a jejích přítocích. Býval řekoplavkyní a nepřítelkyní šlechty, zavedených pořádků a honosných klobouků. Nedávno se ale díky bohatému patronovi v Bögenhafenu mohla zapsal na studium práva a pořídit si kloubouk – prý aby „systém rozvrátila zevnitř“ (to říká každý).

OTTO CLOOS (KAVALERISTA – KAVALERISTA)

Mladík vyznačující se hustým obočím, dlouhými prsty, vlastním koněm a nově i kyrysem (kolikátým už?). Je totiž žoldák a kavalerista, toho času mezi zaměstnáními. Jediná postava očividně připravená na boj – s šavlí v ruce v koňském sedle budí celkem respekt.

MANFRED MUNRAU (LOVEC ODMĚN – CHYTAČ ZLODĚJŮ)

Obyčejný selský kluk z obyčejné selské rodiny, která se nikdy nezabývala ničím jiným než selskými záležitostmi a rozhodně v ní není nic zajímavého! Vystudoval dělostřeleckou školu v Altdorfu, jednu dobu chtěl být vynálezcem, ale nějak se sblížil s palnými zbraněmi a v Bögenhafenu se mu zalíbilo, jak nosil štempl oficiálního městského lovce goblinů. Rozhodl se tedy stát se lovcem odměn, byť zatím hraje jenom nízkou ligu a chytá drobné zlodějíčky.

NEPŘÍTOMNÁ: „PERDITA“; COLETTE PETRONELLA YSABEAU DE SAINTYON NÉE D’ESTOUVILLE (KNĚŽKA – KNĚŽKA)

Prostřední dcera bezvýznamného bretoňského rytíře. Unikla před domluvenou svatbou přes hory do Říše, kde se potulovala s komedianty, až se nějak přichomýtla ke kultu Ranalda, boha štěstí, hazardu a žebráků. Ovládá Ranaldovy zázraky. Trpí představou, že jí jdou po krku otcovi příbuzní, aby ji dovlekli zpátky před oltář.

Dnešní zápis vypracoval muzzug (odstavce začínající na (m)), prokládáno jako obvykle mými komentáři.

Záležitost s ukradeným drahokamem III

stále ještě v hostinci U zkřížených kopí

stále ještě Marktag, 7. Vorgeheimu

Dobrodruzi stojí v chodbě mezi nálevnou (1) a kanceláří (3), kde leží zavražděný hostinský Kellerman. V nálevně je kolem desítky náhodných hostů a především hrabě von Drakensberg doprovázený tuctem strážných. Začínáme tím, že na sebe obě skupiny halekají přes bar.

(m) Hned po tom, co nás Drakensberg obvinil z vraždy hospodského, nás Manfred začal hlasitě hájit, že my to rozhodně nebyli a že mrtvola tady leží už několik hodin. Drakensbergovi vojáci dostanou za úkol nás zajmout – Lorelay jim začne vyhrožovat bombou, Otto na ně míří pistolí v jedné a šavlí v druhé ruce. Vyhrožování nepomůže, vojáci se blíží a Drakensberg se zbraní v ruce vykřikuje, že v nepřítomnosti jízdní hlídky přebírá jako šlechtic právo do svých rukou on a považuje za svoji povinnost nás zatknout, dokud se hlídka nedostaví.

(m) To se nelíbí Lorelay , která má čerstvě nastudované Cestovní právo. Začne se ohánět paragrafy a předpisy. Prý že jako žalující strana podle Cestovního práva nemůže být zároveň i soudcem, že je to protiprávní jednání a všichni, kdo tomu budou pomáhat, budou následně potrestáni. Na některé vojáky to zabere a začnou se tvářit mírně zmateně.

Tohle byla zajímavá situace. Hráči tváří v tvář šílené přesile samozřejmě začali radši vyjednávat – a zkoušeli to přes nebohé strážné, nikoli přes neoblomného Drakensberga. Proběhlo tu několik oponovaných hodů na různé dovednosti hráčských postav oproti Drakensbergově dovednosti velení (reprezentující jeho moc nad služebnictvem). Nečekaného úspěchu dosáhla Lorelay se svojí dovedností Znalost práva. Znalostní dovednosti přitom používám tak, že hráč mi nepokládá otázky, které bych zodpovídal já – naopak hráč řekne nějaký fakt, a pokud uspěje, je to pravda. Lorelay narvala do hodu veškeré „meta měny“, které mohla, a dosáhla maximálního úspěchu. Její bizarní právní konstrukce se tedy stala v našem světě pravdivou (což vlastně docela sedí). Ve výsledku jsem to interpretoval tak, že strážní váhají a nevědí, co si mají počít.

A teď ten grimdark aspekt hry – Manfredovi se zlomená ruka bude hojit 45 dní! Do té doby je nepoužitelná. Jeho štěstí v neštěstí je, že díky talentu Obouruký ho to zas tolik neomezuje.

Von Drakensberg chvíli pořvává na nerozhodné strážné – ti si dokonce vymění pár vlažných výpadů s dobrodruhy –, ale nakonec zakleje cosi o tom, že si všechno musí udělat sám.

(m) Netrpělivý Drakensberg přeleze hostinský pult a zaútočí na Manfreda. Podaří se mu ošklivě mu zlomit kost v pravém zápěstí a vyřadit ho. Během pádu ale Manfred ještě stihne vystřelit a Drakensberga ošklivě zraní.

Brutální výměna hned v prvním kole reálného boje. Drachesberg je drsný, hned prvním hodem způsobil Manfredovi kritické zranění a vyřadil ho z boje. Hráč si utracením metaměny „bodu nezdolnosti“ koupil možnost vydržet při vědomí ještě jedno kolo… a svým prvním hodem způsobil Drakensbergovi kritickou ránu a vyřadil ho z boje.

(m) Lorelay se snaží zastrašit ostatní vojáky vhozením nezapálené bomby, ale ti se jí jenom vysmějou a zmateně se věnují zraněnému Drakensbergovi. Po výstřelech zavládne v hostinci trochu panika, ostatní hosté přestanou jenom přihlížet a začnou se schovávat všude možně. Když ale zjistí, že střelba nepokračuje, vrátí se. Mezitím Lorelay ošetří Drakensberga, kterého společně s jeho vojáky hlídáme do příjezdu Hlídky. Otto si mezi tím promluví s ostatními v hostinci, aby si potvrdil, že dosvědčí naši pravdu – že my jsme hospodského zabít nemohli, protože jsme sotva přijeli.

Mezitím se v nálevně ukáže Drakensbergův žalářník Bruno, nahlédne dovnitř, a když uvidí to pozdvižení, zase se nenápadně vypaří. Několik hráčských postav ho zahlédne a hráči vysloveně pokrčí rameny a nechají ho jít. Později jim dojde, že to musel být právě Bruno, kdo na příkaz Drakensberga zavraždil hostinského. A oni ho nechali jen tak utéct! Beze svědků a pachatele se tak hráči dostanou do situace, kdy Drakensbergovi vlastně nedokážou nic vyčíst. Drakensberg bude jednoduše lhát, že s vraždou nemá nic společného, ale když viděl dobrodruhy vedle mrtvoly, cítil za svou občanskou povinnost zasáhnout.

(m) Když přijede Hlídka, její hobití velitelka začne vyšetřovat („Co se to tady kurva děje?!“) co se tady děje. Vyslechne nás, Drakensberga i ostatní hosty a uzná, že máme pravdu. Bokem nám ale sdělí, že proti šlechtici nic nezmůže a že se na to máme vykašlat. Nakonec z Drakensberga vytáhneme alespoň 5 zlatých na léčbu Manfredovy ruky a odjedeme z hostince do blízkého městečka.

(m) Druhý den ráno vyrážíme směrem do města. Na koních nás čeká zhruba den a půl cesty. Ve městě musíme najít lékaře, který Manfredovi ošetří ruku.

Komentář: Co se mělo stát a co se stane teď

Samozřejmě jsem se připravoval na eventualitu, že hráči prohrajou. A nakonec jsem vymyslel, jak to udělat, aniž by to pro hru mělo ničivé následky (například varianta „Drakensberg je zajme a popraví“ zní sice uvěřitelně, ale ne moc zábavně). V mých představách by Drakensberg postavy zajal, nechal by je spoutané někde ve stájích pod dohledem mučitele Bruna a druhý den by i se svými muži vyrazil na loupežnický zámeček, kde má v úmyslu vlézt dovnitř tajnou chodbou a uříznout Annalise hlavu sám (viz celý ten šílený plán v minulém sezení). Koneckonců, dobrodruzi jsou Drakensbergovi úplně ukradení, jsou pod jeho rozlišovací schopnost. Svůj účel už splnili, když ověřili existenci tajné chodby a zranili vůdkyni loupežníků. Dál se s nimi šlechtic nehodlá zatěžovat.

Hráči by se tak ocitli sice v zajetí, ale pod dohledem Bruna, o němž už víme, že není nejostřejší tužka v penálu. Zároveň by spolu s nimi byli v zajetí i dva loupežníci, které do hospody přivedli sami hráči, a samozřejmě šílený bombometčík Lauengram. Vznikly by z toho určitě zábavné žalářové scénky a nepochybuju o tom, že dobrodruzi by nakonec uprchli. (A pravděpodobně by pak byli hledáni za vraždu hospodského.)

Co všechno se mohlo stát, kdyby se Lorelay tak usilovně nešprtala Cestovní právo!

V naší realitě sice Drakensberg postavy nezajal, ale to mu plány nemaří. Vydá se tedy do loupežnického hrádku, a jelikož zná tajnou chodbu a vůdkyně lapků (včetně několika dalších) je zraněná potom, co po ní dobrodruzi hodili bombu, pravděpodobně Drakensberg vyhraje. Uvidíme – třeba se o tom ještě něco doslechneme.

Smrt na Reiku

Bäckertag, 8. Vorgeheimu

(m) Celý den jedeme bez komplikací, až navečer na nás ze křoví vyskočí muž, kterému z boku trčí dvě šipky z kuše. „Mutanti…“ zašeptá a spadne na zem. Lorelay se ho pokouší ošetřit, ale marně, muž je na místě mrtvý. Po chvilce jízdy poznáme, co tím myslel – na kanálu volně pluje obchodní bárka. Na protějším břehu zahlídneme v koruně stromu ženu/sovu, která na nás míří kuší. 

(m) Lorelay seskočí z koně a vrhne se na loď, aby se ukryla. Žena/sova po ní vystřelí, ale mine. Otto za jízdy chytí Loreayna koně a odjíždí z dostřelu. Žena/sova po výstřelu popadne kopí a střemhlav se žene na druhý břeh k nám, kde zkusí zaútočit na Manfreda. Ten ji zastřelí.

Ukazuje se, že střelba z pistole na bezprostřední vzdálenost je strašný overkill a dokáže vyřešit leckterý souboj.

(m) Mezitím Lorelay zkusí prozkoumat kajuty. Hned v první natrefí na dva mutanty – jednoho s vlčím kožichem a tlamou, druhého s ptačím zobanem. Oba na ni postupně útočí a když ji vystrkají ven, jednou ranou ji smetou z lodi do vody. 

Lorelay byla opět „zabita“ a přežila jen díky bodu osudu (po předchozích dvou tutorialových sezeních jsem vyhlásil fatepointovou amnestii a utracené body jsem hráčům vrátil, což bylo jediné Lorelayino štěstí, protože jinak by už žádný neměla a byla by mrtvá). Bohužel topit se ve vodách Říše není úplně bezpečné – postavy tím riskují, že z říčních splašků chytí nějakou nemoc. A ano, samozřejmě má WFRP podrobný subsystém na nákazu špinavou vodou, včetně modifikátorů podle toho, jak daleko po proudu jste od nejbližší osady a jak je daná osada velká. Lorelay hodila naprosto tragicky, a navzdory tomu, že jsme v relativní divočině a navíc před městem, se nakazila krvavou hnačkou. Doba inkubace: 3 dny. V příštím sezení bude veselo.

Bloody Flux (Krvavá hnačka): Nelítostně rázně a často se ti evakuuje obsah střev. Všeobecně se má za to, že jde o trest bohů. Hnačka prý zabíjí víc vojáků než nepřítel. Léčí se jezením krve na nahrazení té ztracené, zašpuntováním a mazáním sádlem. Doba inkubace 2k10 dní. Trvání 1k10 dní. Příznaky: Průjem (vážný), Vleklá (výzva +0), Horečka, Malátnost, Nevolnost.

Průjem: Není ti radno vzdalovat se od latríny. Sudí může kdykoli škodolibě říct, že se ti chce na záchod. Máš na to tolik kol, kolik je tvůj bonus Odolnosti, jinak se vyprázdníš. Pokud máš Průjem (mírný), může to Sudí udělat 2× za sezení. Pokud Průjem (vážný), může 3× za sezení a ty pokaždé ztratíš 1 bod zranění…

(m) Zatímco Lorelay bojuje na lodi, z vody se vynoří chapadlatec, který omotá Ottovu a Manfredovu koni nohy a začne je stahovat do vody. Po relativně krátkém boji, kdy se Ottovi podaří chapadlace trefit do hlavy střelou z pistole (ale nezabije ho tím), jsou koně staženi do vody a chapadlatec mizí.

(m) Otto s Manfredem se pokoušejí zastřelit dva mutanty na lodi. Manfred, i když zraněný, je lepší střelec než Otto, takže střílí, Otto mu přebíjí pistole. Jeden mutant po zásahu z pistole umírá, druhý skáče do vody a prchá.

Tohle byl úvodní souboj dobrodružství Death on the Reik, který končí tím, že dobrodruzi získají loď, jejíž posádku povraždili mutanti. Tímto děkuji svým hráčům, že správně pochopili, co se od nich čeká, a tu loď skutečně dobývali, místo toho aby prostě jeli dál. Měl bych pak docela problém jim nějakou loď vnutit, abychom tohle říční dobrodružství mohli hrát 🙂

Jedna vtipná věc: potom co minule hráči ukradli koně loupežníkům, byla celá dnešní parta na koních a já jsem se bál, že nebudou mít důvod vůbec používat loď. Pak se souboj vyvrbil tak, že chapadlovitý mutant dva koně utopil (v originále se má snažit dopit dobrodruhy na lodi) a hráči tedy tu loď ocení. Juch!

(m) Po obsazení lodi zjišťujeme, že jsou (skoro) všichni na palubě mrtví. V zadní části lodi najdeme mrtvého starce a dva mladší lidi a dva mutanty. V jedné z beden na přídi najdeme ukrytou Renate Hausier, která je na lodi pouze pasažér a sdělí nám, že patřila mrtvému starci.

Majitel se jmenoval Fritz Segel, na lodi pracoval ještě jeho syn Albrecht a snacha Heidi. Renate je náhodná cestující, prodavačka šátků a bižuterie.

(m) Lorelay v souladu s Cestovním právem prohlásí loď za naši – ve městě ji pak nahlásíme jako nalezenou a bude naše, dokud se nenajde dědic (jediný nám známý leží mrtvý na zádi vedle svého otce).

(m) Po prozkoumání lodi jsme zjistili, že veze 75 balíků vlny z Bögenhafenu do Altdorfu. U mrtvol jsme našli 4 dýky, 2 kyje, 30 stříbrných, 2 meče, 2 kroužkové košile, 2 kroužkové kapuce, 1 kuši, 13 šipek a 1 zlomený meč.

KONEC SEZENÍ

Vítejte v životě říčního kupce!

Původní dobrodružství Death on the Reik se proslavilo tím, že dalo hráčům kupeckou loď, náklad do začátku, vybavilo je mapou říční soustavy Říše, přidalo pravidla pro generování nabídky a poptávky a vypustilo je do širého světa. Traduje se, že spousta skupin se nechala řekoplaveckým sandboxem zlákat natolik, že pozapomněla na hraní kampaně. Nová verze dobrodružství všechno zachovává, včetně pravidel pro obchod, tak uvidíme, jak se nám to vyvrbí. Popravdě z toho mám respekt – Death on the Reik je dost lineární dobrodružství a nejsem takový warhammerovský guru, abych dokázal improvizovat smysluplný děj, když hráči někde blbě odbočí.

Naštěstí řeky bývají taky dost lineární.

Do dobrodružství vstupujeme z jednou postavou polámanou a druhou nemocnou. Začíná to vypadat jako správný Warhammer.

Diskuze na RPG Fóru