Náš příběh začíná v Muru, Božském městě, které jeho obyvatelé uctívají jako svého jediného Pána. Kdykoli nějaký Muřan vypustí duši, jeho tělo je zazděno do některé z mnoha budov nebo věží, aby živilo boha, a tak se neveliké město Mur stále rozrůstá do výšky. Byly to ovšem zdejší solné slzy, které se čerpají ve dvou utajených zřídlech pod městem a pak se v malých léčivých lahvičkách prodávají jako všelék, které přilákaly pozornost skupiny jakýchsi „dobrodruhů“. Potom co rozfofrovali poslední peníze za léčiva, mezky a zásoby potravin, začali se cizinci shánět, zda by v Muru nebyla nějaká práce… třeba související s výpravou do nedalekého Gornatova hvozdu?
Tohle je další moje hraní OSE, tentokrát ve formě minikampaně. Hrajeme sandbox v divočině Gornatův hvozd, který bude brzo vycházet v mém překladu česky. V hraní navazuju na svoje úvahy o starém D&D, které jsem naposledy zachytil v článcích Jak (ne)hrát poctivé „staré“ D&D? a Co jsem se po 16 sezeních dozvěděl o oldschoolovém sandboxu, a jde vlastně o logické pokračování: už mám zkušenosti s tím, co mi fungovalo a co ne, tak to teď pojďme zkusit znovu a „správně“.
!!! MÍ HRÁČI NEČÍST !!!
Celý příspěvek
Zpátky do dungeonu 